Proč začít s výchovou (výukou) prostorové orientace včas?
Není pravdou, že každý člověk s bílou holí je nevidomý. Je mnoho lidí, kteří mohou mít pouze dílčí ztrátu ve zrakovém vnímání (např. změny v zorném poli, problém s pohybem za šera atd.) a hůl jim pouze vypomáhá tam, kde již samotný zrak nestačí pro bezpečný pohyb. Další skupinou jsou lidé s progresivním zrakovým postižením nebo lidé různých věkových skupin, kteří přišli úrazem o zrak. Nikdy není pozdě začít. Čím dříve, tím lépe ......
Bílá hůl splňuje tři základní vlastnosti: 1. funkci bezpečnostní - hůl poskytuje ochranu při případném střetu s překážkou, dostatek času k adekvátní reakci. 2. funkci orientační - k vyhledávání orientačních bodů a znaků, které nám vytváří jasnou představu o tom, kde se právě nacházíme. 3. poskytuje informace pro kolemjdoucí a řidiče - člověk má nějaký zrakový problém a že je nutno na tuto okolnost brát ohled.
Je proto na místě začít s výukou prostorové orientace co nejdříve, nejlépe v předškolním věku, kdy se rozvíjí přirozeně formou hry a pomocí poznávacích činností. Zapojením kompenzačních smyslů ( sluch, čich, hmat) si vytváří reálnou představu o prostoru a správné návyky pro pozdější výuku chůze s bílou holí.
Výuka prostorové orientace je zajištěna ve školách pro děti se zrakový postižením, pro integrované žáky by výuku mělo zajistit SPC pro zrakově postižené děti. Rodiče předškolních dětí však často neví, kam se obrátit. Právě z těchto důvodů nabízíme tuto službu našim pacientům.
"Mobilita je považována za základní předpoklad samostatného života zrakově postiženého člověka, jeho socializace a začlenění do pracovního procesu. Nevidomý člověk je mobilní, když je schopen se s využitím naučených technik pohybu a získávání informací bezpečně a jistě přemisťovat v prostoru." Jinými slovy, cílem výchovy prostorové orientace a samostatného pohybu je dosažení, co nejvyššího stupně mobility, odpovídajícího schopnostem zrakově postiženého člověka" (Wiener)