POUŽITÍ SPRÁVNÉ KVALITY SVĚTLA
POUŽITÍ SPRÁVNÉ KVALITY SVĚTLA KE ZVÝŠENÍ ÚROVNĚ VIDĚNÍ U DĚTÍ S VÍCEČETNÝM, NEJEN ZRAKOVÝM, POSTIŽENÍM
KVALITA SVĚTLA PRO VIDĚNÍ DĚTÍ S MDVI (Multidisabled Visual
Impaired Children)
Cíl projektu: Užitím optimálních světelných podmínek, tj. rovnoměrnosti úrovně a intenzity osvětlení, vhodného kontrastu, rozložení jasu a barvy světla se současným zabráněním oslnění můžeme docílit optimálního využití dané úrovně vidění.
Správné a dostatečné osvětlení je zásadní podmínkou k co nejefektivnějšímu využívání stávajících zrakových funkcí každého jedince. Proto bychom měli přizpůsobit a kontrolovat úroveň osvětlení (bez oslnění) individuálně. Tím docílíme požadovaného zrakového výkonu s maximální možnou zrakovou pohodou. Osvětlení musí vyhovovat i případné oční vadě, takže zvyšování množství světla není vždy správný postup. Pokusili jsme se v našem projektu vytvořit některé pokyny na pomoc při hledání správného světla.
Lidské oko nejlépe pracuje při denním osvětlení (viditelné záření 360-730 nm). Nejcitlivější je na záření kolem 550 nm. Oslnění způsobuje modrá složka slunečního světelného spektra. Cílem při vytváření optimálních světelných podmínek je doplnit či nahradit umělými světelnými zdroji podmínky denního světla.
Světelné podmínky jsou definovány následujícími parametry: intenzita osvětlení (v lx), kontrast a rozložení jasu (v cd/m2), barva světla (v Ra) a předmětů, rovnoměrnost osvětlení a oslnění.
Zraková ostrost je závislá na intenzitě osvětlení. Při zvyšování intenzity do 100 lx kvalita zrakové ostrosti stoupá, asi do 1000 lx zůstává konstantní. Při vyšším osvětlení klesá pro oslnění, a je optimální při 2000 lx.
Zorné pole je také závislé na intenzitě osvětlení. Při 200 lx binokulárně činí 180-200 stupňů v prostoru, při poklesu ke 20 lx je velikost zhruba poloviční.
Barvocit je rozlišení barev a začíná fungovat nad 10 lx. Optimum je při intenzitě denního světla. Denní i umělé světlo má různé barvy. Barva je dána teplotou chromatičnosti udávanou v Kelvinech (K). Umělé světlo by mělo pokud možno zaručovat stejné vnímání barev předmětů jako na přirozeném denním světle. Podání barev světla charakterizuje tzv. všeobecný index podání barev (Ra). Index se pohybuje v rozmezí hodnot 0 - 100, přičemž hodnota Ra = 100 ukazuje všechny barvy optimálně. Čím vyšší je teplota chromatičnosti, tím více se barva podobá dennímu světlu (2 700 K - teple bílá, 4 000 K- bílá, 6 000 K - denní bílá). Světlo o vyšší barevné teplotě okolo 4 000 K vydává jasné kontrastní světlo vhodné pro studium, čtení, rýsování. Světlo o vysoké barevné teplotě okolo 6 250 - 6 500 K umožní kontrastní vidění. Světlo těchto světelných zdrojů není únavné pro oči, podporuje psychický i fyzický výkon.
Kontrastní citlivost je převrácená hodnota prahu
kontrastu a je vyjádřená v procentech rozlišení poměrných rozdílů
jasů. Příliš velké rozdíly jasů mohou způsobit únavu v důsledku
readaptace zraku. Dosahuje-li osvětlenost pracovní plochy vysokých
hodnot (nebo naopak nízkých), je dobré dbát na to, aby sousední
prostor nebyl osvětlen výrazně jinak. Doporučujeme osvětlovat
sousední prostory v poměru 1:5 (nebo 5:1).